Předmluva
Svět je na tom tak zle, jako snad dosud nikdy. Je mnoho
nevěry a mravního úpadku i mezi národy
kdysi křesťanskými. Způsobí
Bůh nějakou změnu? Jistě. Jako
vždy skrze Pannu Marii.
Pán Ježíš musí a bude znovu
panovat v lidských srdcích: obnoví svou
vládu novým rozmachem mariánské
úcty. Tato obnova již započala a bude
nenápadně pokračovat i ve
všeobecném zmatku mezi národy. Pomalu, ale
jistě. Chceš spolupůsobit?
Bůh žádá od nás
vnitřní obnovu, jejíž nutnost
připomínají zejména
známá zjevení Panny Marie z
posledních dob. Maria nám vždy ukazovala
správnou cestu: skrze Marii k Ježíši!
Na tomto starém, opravdu
křesťanském základě budovali
svůj život a své působení
všichni praví křesťané. Ve
všech dobách vidíme vynikající
muže a ženy, kteří se
zvláště vyznamenávali
mariánskou úctou. Mezi nimi zaujímá
čestné místo svatý Ludvík Maria
Grignion z Montfortu ve Francii (1673-1716, svátek 28.
dubna). Božská Prozřetelnost jej vyvolila k
tomu, aby nauku o úctě k Panně Marii
zvlášť důkladně pochopil,
vylíčil a rozšířil. Jeho
kázání, spisy a rozmluvy, byly
prorockým viděním do posledních dob
Církve. V knize "O pravé pobožnosti k
Panně Marii" napsal svatý Ludvík tato
slova: "Vidím jasně, že
skučící sběř plna vzteku se
přivalí, aby rozsápala svými
ďábelskými zuby tento spisek i toho,
jehož Duch Svatý použil, aby jej napsal, nebo
aby jej aspoň pohřbila v mlčení
skříně, jen aby nevyšel."
Zároveň však předpovídá,
že kniha vyjde a bude mít úspěch. To
vše se splnilo doslova. Rukopis díla byl nalezen
roku 1842, víc jak století po světcově
smrti. Tehdejší představený
řeholní společnosti svatým
Ludvíkem založené mohl potvrdit jeho pravost;
rukopis byl pak zkoumán v Římě
při světcově kanonizačním
procesu.
Zmíněné dílo svatého
Ludvíka M. Grigniona mělo velký vliv na
rozšíření pravé
mariánské úcty. Svatý Pius X. si jej
tolik vážil, že hlavní myšlenky
Grignionova díla včlenil do jubilejního
okružního listu o Neposkvrněném
Početí Panny Marie. Jeho duch vane i z dekretů
2. Vatikánského koncilu, zejména
z věroučné konstituce o církvi
Lumen Pentium – Světlo národů, kde je
Panně Marii věnována celá 8. kapitola.
Také papež Pavel VI. v apoštolské
exhortaci "Marialis cultus" z roku 1974
vyzývá, abychom v sobě znovu
oživili pravou mariánskou úctu, neboť
odevzdání se Panně Marii má
v našich dobách obzvláštní
důležitost.
Velikým ctitelem Panny Marie byl i papež
svatý Jan Pavel II., který měl ve svém
znaku heslo: "Totus tuus - Celý tvůj,"
které vyjadřuje podstatu Zasvěcení
sebe Ježíši Kristu, vtělené
Moudrosti, rukama Panny Marie podle sv. Ludvíka M.
Grigniona.
I pro nás je důležité
právě teď pěstovat pravou
pobožnost k Panně Marii a zasvětit se
skrze ni Ježíši Kristu, a tak s pomocí
a pod ochranou Matky Boží získat od
Ježíše Krista všechny
potřebné milosti.
Texty jsou převzaté
z knihy:
Maria naše Matka,
Vydal Stojanov - Řím 1978
Příprava k zasvěcení se
Panně Marii
Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu
doporučuje připravit se na zasvěcení
Panně Marii takto:
Vyber si pro zasvěcení vhodný
den, nejlépe mariánský svátek.
Připravuj se na zasvěcení po
třicet dní.
V onen mariánský svátek (nebo
jiný zvolený den) přístup k
svatému přijímání. Po
něm, nebo aspoň téhož dne, se
pomodli zásvětnou modlitbu.
Zasvětit se je možné vlastními
slovy. Modlitba složená k tomu cíli od
svatého Ludvíka je připojena po
rozjímáních 31. den.
Obnov každoročně
zasvěcení i s přípravou k
němu jako poprvé.
Jaký je obsah přípravy k
zasvěcení?
Snažíme se ony dny prožít v duchu
pokání, tj. dobře plnit denní
povinnosti, vyvarovat se hříchu, vzbuzovat
častěji touhu dělat všechno s Pannou
Marií a pro ni, to znamená dělat vše
pro Ježíše, a ne pro své zájmy
či uspokojení. Navíc se doporučuje
tento rozvrh (podrobně je rpzepsán na
následujících stránkách): 12
dní věnovat úvahám o
světě, v němž žijeme, a o
našem vztahu k němu, s cílem zbavit se
světského smýšlení; 6
dní věnovat pohledu do vlastního nitra,
poznání vlastní ubohosti,
nestálosti, hříšnosti; 6 dní
uvažovat zvláště o přednostech
Panny Marie, její lásce k Bohu a k nám, abys
ji lépe poznal a věnoval jí svou naprostou
důvěru; 6 dní, bezprostředně
zasvěcení
předcházejících, pak věnovat
Ježíši Kristu: snažit se pochopit Jeho
důstojnost a nekonečnou lásku, aby ses Mu
nakonec klidně odevzdal skrze Pannu Marii.
Kromě doporučených
rozjímání se každý den
přípravy můžeme pomodlit svatý
růženec nebo některé z modliteb
uvedených na konci této knížky:
Přijď, Tvůrce, Duchu Svatý,
k nám, Zdrávas hvězdo
moří, Velebí má duše Hospodina,
též z modlitebních knížek
litanie k Duchu Svatému, litanie ke Jménu
Ježíš, Loretánské litanie
k Panně Marii či jiné podobné
modlitby.
Zasvěcení platí, i
když mnohé z uvedeného vynecháme.
Důležitý je úmysl
zasvěcení vykonat. Budoucího roku pak,
dopřeje-li nám Bůh, vykonejme
přípravu ještě lépe.
Je rovněž užitečné pomodlit se
celou zásvětnou modlitbu častěji v
roce.
Denně pak obnovujme zasvěcení.
Můžeme k tomu použít slova sv.
Ludvíka M. Grigniona: Celý jsem tvůj a
všechno, co mám, je tvé, můj
nejmilejší Ježíši, skrze
Marii, tvou přesvatou Matku!
1. Dvanáct dní
abys poznal prostředí, v
němž žiješ,
se
zvláštním zřetelem
ke zlobě
a zvrácenosti okolního světa,
a
naučil se k němu zaujímat
správné stanovisko
1. den: Bezzásadovost.
"Vy, duše nevěrné: což
nevíte, že přátelit se s tímto
světem znamená znepřátelit se s
Bohem?" (Jak 4,4)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Žít dobře tam, kam nás Bůh
postavil, neznamená snad uzavřít se do sebe,
dávat najevo, že jsme cosi jiného. To by byl
pravý opak lásky, které nás
Ježíš učí svým slovem i
životem. U pravého křesťana
však kompromis končí tam, kde se od
něho žádá něco, co se
protiví vůli Boží.
Jak často jsem chtěl, aby mi Bůh
zůstal dobrým Pánem, ale zároveň
jsem si nedovedl odříci to či ono, co on
zavrhuje. Svatý Jakub radí:
"Přijďte blíže k Bohu, a
Bůh přijde blíže k vám. Umyjte
své ruce, hříšníci, a
očistěte své srdce, lidé
obojetní!" (Jak 4, 8)
Proto se rozhodni: Jdi k Panně Marii a dej se od
ní dovést k Pánu Ježíši!
Modlitba: Maria, nauč mě poznat klamnost
světa a pomoz mi, abych se odhodlaně
odříkal všeho, co se protiví
vůli Boží!
3. den: Bezmyšlenkovitost.
"Protože nekladli žádnou
váhu na to, aby dobře poznali Boha, dopustil
Bůh, že klesli do převrácených
názorů." (Řím 1, 28)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Mnoho lidí žije jaksi ze dne na den, dále
nemyslí. Vymlouvají se sami před sebou na
nedostatek času nebo rovnou říkají,
že dále uvažovat nemá cenu. Ve
skutečnosti se bojí vážněji se
zamyslet, neboť chtějí jen slepě
užívat.
Mnozí, myslí-li přece,
zabývají se převážně
časnými věcmi. Duše,
věčnost, Bůh, to všechno znamená
v jejich očích stále méně. A
přece se ve skutečnosti stále více
přibližuje konec jejich života zde, konec
časných věcí a začátek
nepomíjejících –
věčnosti. Je to snad se mnou jinak?
Bohudíky, ještě není zcela
pozdě. Je však třeba opravdově jednou
začít: "Teď je ta
příhodná doba, teď je ten den
spásy!" (2 Kor 6, 2) - Kolik ztratím jinak
denně času! Chci si najít aspoň
chvíli volna a pohlédnout na svůj
věčný cíl, abych mohl rozumně
usměrnit svůj život s Bohem, srovnán s
jeho vůlí, prostřednictvím Marie!
Proto se rozhodni: Uč se rozumně myslet.
Modlitba: Maria, vypros mi, abych si
vážil daru rozumu, cvičil se ve
správném myšlení a rozhodně ho
uplatňoval!
4. den: Nedostatek víry.
"Pokrytci! Úkazy na zemi i na obloze umíte
posoudit; proč sami od sebe nedocházíte
k úsudku, co je správné?" (Luk 12,
56-57)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Lidé mají rozum, ale mnozí v jeho
užívání zůstávají
jaksi v půli cesty. Nejen významné objevy
moderní vědy, ale každodenní
zkušenost člověka ukazuje na
Stvořitele, na poslední a
nejvyšší cíl všeho. Kdo
vědomě zavírá oči, je
neupřímný sám k sobě i k
jiným.
Víra však není jen jakýmsi
přívěskem či
starožitností, získanou snad po
rodičích: víra je uceleným
"světovým názorem," který
je v souladu se skutečností;
otevírá pravý život zde a
umožňuje jeho rozvití do
věčnosti. Víra je síla. O tom
nás ujišťuje sám Spasitel:
"Skutečně, říkám
vám: Budete-li mít víru ... nic vám
nebude nemožné!" (Mat 17,20)
Proto se rozhodni: Pros o milost pravé
víry a vzdělávej se ve
víře!
Modlitba: Maria, vzore pravé víry, pomoz
mi věřit!
5. den: Mravní nevázanost.
"Myslili si o sobě, že jsou mudrci a
zatím se z nich stali blázni, když
zaměnili vznešeného, nesmrtelného Boha
za pouhé vyobrazení smrtelného
člověka ... Proto je Bůh nechal klesnout do
mravní zkázy, jak po tom toužilo jejich
srdce, takže sami hanobili vlastní tělo:
zaměnili pravého Boha za bohy falešné,
uctívali tvora a nedbali na Stvořitele. Ten
ať je veleben na věky!" (Řím. 1,
22-25)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Poněvadž lidé žijí
bezmyšlenkovitě, neužívají
svého rozumu k poznání Boha a
stavějí svou vůli na první
místo, odnímá jim Bůh světlo
své milosti, takže klesají stále
hlouběji. Zneužívají už nejen
hmotných věcí okolního světa,
ale i toho, co je jim nejbližší:
vlastního těla, jež má
pokračovat ve stvořitelském díle
Božím. "Nevíte, že vaše
těla jsou údy Kristovy?" (1 Ko. 6, 15) -
Předpokladem k řádnému
plnění povinností je zachovávat
mravní čistotu přiměřeně
svému stavu.
Proto se rozhodni: Utíkej před
změkčilou smyslností!
Modlitba: Neposkvrněná Boží
Rodičko, dej mi poznat plodnost a krásu
mravní čistoty a vypros mi sílu, abych dal
vždy přednost životu s tebou před
nezřízenými žádostmi!
6. den: Nepravá svoboda.
"Slibují jim svobodu, a sami jsou otroky
zkázy." (2 Petr 2, 19)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Všude zaznívá volání po
svobodě. Jde však bohužel často o
svobodu nepravou - získat něco na úkor
jiného, jednat nespravedlivě a prohlašovat to
za spravedlivé, třeba jen před sebou -
zkrátka volnost v konání zla. Zlo však
samo o sobě znamená omezení svobody,
zúžení obzoru, oslabení vůle,
vnitřní neklid až převrácenost
pojmů, neštěstí.
Pravá svoboda, hodná
člověka, záleží v síle
dobrovolně chtít dobré a
šlechetné; přináší klid
a životní jistotu. "Kdo se však
důkladně zahledí do dokonalého
zákona svobody a vytrvá přitom; kdo
není jen zapomětlivým posluchačem, ale
skutečně podle toho jedná, ten v tomto
jednání nalezne svou blaženost." (Jak 1,
25)
Proto se rozhodni: Chtěj jen dobro!
Modlitba: Maria, Zrcadlo spravedlnosti, dej, ať
vždy pohledem na tebe naleznu pravou svobodu ve svém
jednání!
7. den: Nevděk.
"Děkujte stále Bohu Otci za
všechno!" (Ef 5, 20)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Vše dobré, co máme a co jsme,
pochází od 'Otce světel' - i toto
poznání samo. Jednání proti jeho
vůli je nejen nespravedlivé, nýbrž i
svrchovaně nevděčné. Nejen že
neděkujeme, ale často obracíme
Boží dary proti Dárci samotnému, proti
ostatním lidem - a nakonec proti sobě.
"Ne každý, kdo mi říká:
'Pane, Pane!', vejde do nebeského království,
nýbrž ten, kdo koná vůli mého
nebeského Otce." (Mat 7, 21)
Proto se rozhodni: Buď
vděčným!
Modlitba: Maria, Příčino
naší radosti, pomoz mi, abych zejména v
tísni nenaříkal, nýbrž Bohu
děkoval slovy a hlavně skutky!
8. den: Nadutost a domýšlivost.
"Urážejí druhé, jsou
nadutí a domýšliví."
(Řím 1, 30)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Pyšný žije v sebeklamu: před
svými chybami zavírá nebo aspoň
přimhuřuje oči, na druhém zase
nevidí často nic dobrého. Z vlastní
slabosti se šmahem učiní síla, z
hříchu skutek mravně nelišný,
ne-li dokonce ctnost. Běda tomu, kdo se
odváží nazvat věci pravým
jménem. Nakonec ani Bůh, svrchované Dobro,
nebývá ušetřen kritiky
pyšného.
Pokora naproti tomu nemá nic společného
s podlézavostí či nekritickým
potlačováním sebe sama. Pokorný
člověk je pevně zakotven v řádu
věcí, váží si hodnot v
sobě i v jiných. Svou nedokonalost se
nesnaží umenšit falešným
namlouváním, ale poctivým
každodenním úsilím.
Proto se rozhodni: Správně posuzovat sebe
i jiné.
Modlitba: Maria, dej, ať mě pohled na
tvůj život naučí pravé
pokoře!
9. den: Bezcitnost.
"Jsou bezcitní, nemilosrdní."
(Řím 1,31)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Čím více se dáváme
ovládat světským
smýšlením, tím více
podléháme náladovosti: dnes
prokážeme někomu malou úsluhu;
zítra jsme v podobné situaci
podráždění, neochotní. Dnes
omlouváme vyloženou špatnost jiného;
zítra, nebo snad v příštím
okamžiku se pohoršujeme nad
maličkostí, která se nás dotkla.
Naše pýcha nám vkládá do
úst slova, která berou klid a spokojenost
druhým, snad našim nejbližším,
ale zároveň i nám samým.
Buď opatrný v posuzování
druhých; na druhé straně věnuj
více pozornosti a kritiky vlastnímu
jednání. To můžeš posoudit
sám opravdu nejlépe, zatím co u
ostatních lidí zůstává
často motivace, okolnosti a dokonce i sama mravní
hodnota jejich činů pro nás nejasná.
Proto se rozhodni: Buď dobrý!
Modlitba: Maria, pomoz mi, abych dokázal
být k sobě přísný, k
ostatním lidem ale přívětivý;
abych při nutné rozumné opatrnosti ve
svém jednání nezapomínal na
lásku.
10. den: Závist a škodolibost.
"Anebo je tvé oko závistivé,
protože jsem dobrý?" (Mat 20, 15)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Spasitelova slova z podobenství o
dělnících na vinici jsou stále
aktuální. Dovedeme být blahosklonní k
lidem, kteří mají méně nebo
méně znamenají než my; běda
ale, vyšine-li se někdo nad nás! Tu
vidíme hned všechny jeho chyby; ničím
se nám nezavděčí, jedině jeho
ztráta nás upokojí. S pravým pokojem
to nemá ovšem nic společného.
Každá neláska rozvrací
duševní klid. Jen Bůh -Láska
skýtá opravdovou radost tomu, kdo přeje
dobré nejen sobě, ale i druhému.
"Čiňte tedy všechno to, co chcete, aby
vám lidé činili, také vy jim! V tom
spočívá smysl celého Zákona i
Proroků." (Mat 7, 12)
Proto se rozhodni: Přej jiným
dobré, bude přáno i tobě.
Modlitba: Maria, pomoz mi, abych po tvém vzoru
prokazoval lidem porozumění a lásku!
11. den: Falešný ohled na lidi.
"Dosti na tom, že jste v minulosti
prováděli to, k čemu vás
nabádali lidé bez Boha ... Tito se nyní
nemohou vynadivit, že již s nimi
neběháte k prostopášné
hýřivosti. Proto vám nemohou
přijít na jméno. Budou však muset
skládat počet tomu, který je připraven
soudit živé i mrtvé." (1 Petr 4, 3-5)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Lidé se vrhají bezhlavě do
špatností; kdo nejde spolu, je
vysmíván, opovrhován,
nenáviděn. Málo je těch, kdo se nedali
zlákat či zastrašit.
Bohudíky, ještě není pozdě
vzepřít se a zlého zanechat. První
krok je nejtěžší, ale nebojme se ho
udělat: s Boží pomocí
přemůžeš falešný ohled na
lidi; dobro se ti stane stále
snadnější stejně jako i tvůj
život. žádný křik
zvenčí neporuší tvůj
vnitřní klid, pokud k tomu sám
nepřivolíš.
Proto se rozhodni: Uvědom si, že
falešný ohled na lidi je pravým opakem
lásky k druhým.
Modlitba: Maria, vypros mi sílu a odvahu k
dobrému životu a dej, abych se nedal zlákat k
nepřípustným kompromisům; ke
svým protivníkům však, abych
zůstal laskavým a prosil Boha, aby i jim dal svou
milost a přitáhl je ke svému Srdci.
12. den: Pomíjitelnost světa.
"Svět pomíjí, a s ním i jeho
žádost. Kdo však koná to, co chce
Bůh, zůstává na věky." (1
Jan 2, 17)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Pohled kupředu, zamyšlení nad
naším životem, nad tím, co nás
čeká, není útěkem před
skutečností. Naopak: to, že jsme,
každým dnem blíže
věčnosti, znamená zároveň,
že i úsilí, jež musíme
vynaložit k řádnému
plnění svých povinností, k
životu s Marií, nepřesahuje naše
možnosti. Dobře žít, plnit
Boží vůli, je mnohdy
těžké, avšak vždy
uskutečnitelné a přináší
vnitřní radost, pravé uspokojení.
Učinit něco zlého nebývá
nesnadné. Zlo přináší
však neštěstí, které se
stává nesnesitelným břemenem.
Bůh ví, co jsme schopni unést. Ke
svým přikázáním
nabízí i pomoc a ujišťuje nás:
"žádné jiné břemeno
už na vás nevložím. Jen se
držte pevně toho, co máte, dokud
nepřijdu!" (Zjev 2, 24-25)
Proto se rozhodni: Mysli při svém
jednání na věčnost!
Modlitba: Neposkvrněné srdce Mariino,
zachraň mě a povznes k nebi!
2. Šest dní
k poznání a
správnému hodnocení
sebe sama.
13. den: Vlastní ubohost.
"Sděl mi, Pane, jaká je mez, jaký je
počet mých dnů, ať si
uvědomím svou pomíjivost! Hleď:
mým dnům jsi dal délku několika
pídí a můj život je před tebou
jako nic. Každý člověk trvá jen
co dech. Člověk přejde jako pouhý
stín: lomozí naprázdno, hromadí, a
neví, pro koho." (Žalm 38, 5-7)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Nesmíme důvěřovat světu. I
důvěra k nám samým má
však své meze, neboť jsme slabí. Sami
ze sebe, bez Boží pomoci, jsme neschopni vykonat
něco opravdu záslužného. Raději
děláme zlo než dobro, a přesto se
přeceňujeme. Mnoho, velmi mnoho zla
pochází z klamné sebedůvěry,
mnoho dobra pak z důvěry v Boha.
Mějme tedy vždy na mysli nejen krátkost
svého života, ale počítejme i s
vlastní slabostí a ubohostí.
Čím lépe se tomu naučíme,
tím více budeme hledat oporu a jistotu u Boha a u
Prostřednice všech milostí Panny Marie.
Proto se rozhodni: Varuj se klamné
sebedůvěry!
Modlitba: Maria, vypros mi hluboké
poznání mé ubohosti a dej, abych se
zejména v nebezpečí hříchu
okamžitě utíkal k tobě!
18. den: K čemu jsem na světě?
"Buďte dokonalí, jako je dokonalý
váš nebeský Otec." (Mat 5, 48)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Ač je má přirozenost porušena a
jsem plný ubohosti, povolal mě Bůh k
vznešenému cíli. "Bezmocného
pozve-dá z prachu." (Žalm 112, 7) Můj
cíl:
- Všeobecný: láska k Bohu a k
lidem, jak nám ji ukázal Božský
Spasitel. Bůh má být cílem
našeho života zde a zároveň
cílem i odměnou po smrti.
- Zvláštní:
úměrný mým schopnostem a
mému postave-ní. Kdo více obdržel,
od toho se také více
očekává. "Slož
účty ze své správy!"
(Luk 16, 2)
Proto se rozhodni: Plň dobře
vlastní povinnosti!
Modlitba: Maria, dej mi poznat, co Bůh ode mne
žádá, a pomoz mi, abych ve svém
životě vyplnil Boží vůli a
dosáhl svého cíle. Dej, ať mám
vždy na mysli, zejména, připadá-li mi
to všechno příliš
těžké, že mé
jednání má vliv i na společnost, v
níž žiji a za jejíž osud jsem
spoluodpovědný.
3. Šest dní
aby ses naučil
znát Pannu Marii
a důvěřovat jí.
19. den: Zdrávas Maria!
"Anděl k ní vešel a řekl:
Buď zdráva, milostiplná! Pán s
tebou!" (Luk 1,28)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Trojjediný Bůh zdraví ústy
anděla Pannu Marii, která byla od
prvopočátku plná milosti a žila
plně tak, jak se na člověka
sluší. Co nedokázali první
lidé, to uskutečnila Maria v nekonečně
vyšší míře. "Byla
ponořena v Boha, ale nezanedbávala svou práci
a povinnosti lásky k ostatním lidem,"
píše svatý Alfons. Bůh ji vyvolil
k nejvyšší důstojnosti,
jíž je člověk schopen. Stát se
matkou však není nikdy lehké a mít
Boha za syna neznamenalo, že bude Maria
obtíží ušetřena: Josef chce
zrušit zasnoubení; sobečtí lidé
odhánějí Matku Boží,
vyčerpanou dlouhou cestou, večer od svých
dveří, takže je nucena porodit ve
stáji; pak útěk do Egypta a celá
řada těžkostí, z nichž je v
Písmu svatém jen zlomek, až po potupnou smrt
Syna jako zločince na kříži. Co z toho
všeho Bůh Panně Marii v okamžiku
Zvěstování zjevil, nevíme. Její
souhlas však nebyl ukvapeným uchopením
nabízené důstojnosti, nýbrž
logickým důsledkem jejího dosavadního
života, v němž Bohunic neodmítla.
Bůh jí proto svěřil sám sebe a
dal jí také svou pomoc, aby to, co na sebe z
Boží vůle vzala, také mohla
unést.
Proto se rozhodni: Plň po příkladu
Panny Marie Boží vůli ve svém
životě!
Modlitba: Maria, dovol, ať i já se
připojím a děkuji s tebou Bohu za
nekonečné milosti, jež ti udělil;
vypros mi zároveň milost, abych po tvém vzoru
Bohu nic neodmítl.
21. den: Všechno skrze Pannu Marii,
Prostřednici všech milostí!
"Udělejte všechno, co vám
řekne." (Jan 2, 5)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Ježíš se narodil z Marie Panny a
zůstal i jejím poslušným Synem. Na
její popud učinil první známý
zázrak v Káně. Sám neměl
ještě v úmyslu veřejně
vystoupit – "ještě
nepřišla má hodina" (Jan 2, 4),
neodolal však Mariinu přání,
vyslovenému z lásky k chudým
hostitelům.
"Maria za nás prosit neustane," praví
slova známé písně. To ovšem
neznamená, že máme prosby
"přenechat Marii" a sami modlitbu zanedbávat
či dokonce hřešit. Mariina slova,
uvedená v záhlaví dnešní
úvahy platí plně i pro nás.
Udělejme všechno, co nám
říká Ježíš.
Udělejme vše pro to, abychom splnili jeho
vůli! Maria nás k tomu nejen vyzývá,
ale zároveň, nabízí i svou
pomoc.
Proto se rozhodni: Všechno skrze Pannu Marii!
Modlitba: Maria, pomoz mi tak se modlit, pracovat a
snášet všechny obtíže, abych
tím připravil Bohu čest, tobě radost,
sobě i jiným duševní klid a
požehnání.
22. den: Všechno s Pannou Marií, vzorem a
pravým naplněním ctností.
"Jsem služebnice Páně; ať se
mi stane podle tvého slova." (Luk 1, 38)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Eva hříchem všechno zkazila; Maria svou
ctností, souhlasem s vůlí Boží,
všechno napravila. Byla spojena s
Ježíšem, když nám
zasloužil všechny milosti; skrze ni je Bůh
nyní rozděluje.
Prosíš-li Marii, zprostředkuje ti
potřebnou milost. Musíš však
také s obdrženou milostí spolupůsobit.
To ti usnadní sama Matka Boží svým
příkladem. Nenechala žádnou milost,
žádný dar od Boha nevyužit. Proto
postupovala stále výše, až k
důstojnosti Matky Božího Syna.
Proto se rozhodni: Všechno s Pannou
Marií, s Marií k Ježíši!
Modlitba: Maria, dej, ať následuji
tvůj příklad a nauč mě
sloužit Bohu celým, nerozděleným
srdcem!
23. den: Vše v Panně Marii,
naší Matce.
"To je tvá matka!" (Jan 19, 27)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Boží lásce nestačilo, že se
nám Ježíš sám
dává v Eucharistii: před svou
smrtí, když visel na kříži,
zanechává nám i to
nejdražší, co má - svou Matku. Ona
nám má zprostředkovat život v Bohu, my
se smíme zvát jejími dětmi. K tomu je
třeba, abychom se jí podobali i čistotou
duše, žili v posvěcující
milosti Boží, aspoň bez
těžkého hříchu. Tehdy teprve
jsme vskutku dětmi Mariinými a žijeme
život, důstojný člověka a
křesťana. Prosme s důvěrou naši
nebeskou Matku, aby nám pomohla správně
žít, aby tak den ze dne vzrůstala naše
láska k Bohu a k lidem.
Proto se rozhodni: Chci všechno dělat v
Panně Marii!
Modlitba: Maria, poděkuj za mne
Ježíši, že tě smím
zvát svou Matkou jako On, a pomoz mi, abych jej také
v každodenním životě
následoval.
25. den: Ježíš
náš pravý Spasitel, Syn Panny Marie.
"Maria, z níž se narodil
Ježíš Kristus." (Mat 1, 16)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Nyní jsme ve svých úvahách
dospěli až k Ježíši.
Pohleďme na něj! Je to člověk jako my
a zároveň Bůh; sám na sobě
zakusil křehkost tvora, jsa Stvořitelem. Z
každého jeho činu volá k nám
jeho láska v nám sotva pochopitelné
míře. Je to láska
účinná, dávající
život, neboť Ježíš
neváhá svůj vlastní pozemský
život za nás obětovat. Je 'Beránkem,
který neotevřel svá ústa'; na
druhé straně se však
Ježíš utrpení pasivně
nepoddává ani ho nevyhledává.
Brání se nespravedlivým
nařčením, statečně
odpovídá svým odpůrcům při
inscenovaném "soudu," kde i sám soudce
si myje ruce. Kolikrát jen skutečným
zázrakem si zachraňuje život před
lidskou zlobou; vzpomeňme jen na událost, kdy
uniká před kamenováním
rozvášněných
předáků vlastního národa.
(Jan 8, 59)
Ježíšův život i jeho
zázraky ukazují na moc lásky, která
vítězí zákonitě nad zlobou a
nakonec i nad smrtí. "Smrtí přemohl
smrt," zpívá Východní liturgie.
Svým oslaveným tělem a
nejdražší krví - Eucharistií -
přemůže Ježíš i v
nás smrt hříchu a přivede nás k
sobě, dáme-li se jen od něho vést.
Proto se rozhodni: Pohleď na
Ježíše vzor dokonalého
člověka!
Modlitba: Maria, tvá láska oděla
Ježíše Boha tělem. Dej, ať tuto
lásku ocením a přijímám
Ježíše co nejčastěji a
hodně do svého srdce!
26. den: Ježíš - Syn
Boží.
"Slovo se stalo tělem a přebývalo
mezi námi." (Jan 1, 14)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Druhá božská osoba, Bůh Syn,
'věčné Slovo,
vycházející od Otce', bere na sebe
člověčenství a stává se
naším bratrem. Ďábel přinesl na
svět porušení přirozeného
řádu, a tím porobu, rozvrat. Pán
Ježíš nám
přináší návrat k
přirozenosti a s ní vnitřní svobodu,
klid a štěstí. Lidé byli svědky
Ježíšova působení a
říkali: "To je jistě ten Prorok,
který má přijít na svět,"
tedy Vykupitel lidstva (Jan 6, 14). Bůh při
křtu Páně prohlašuje: "Toto je
můj milovaný Syn." (Mat 3, 17). A co
říká Spasitel sám? "Bůh tak
miloval svět, že dal svého
jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v
něho věří, nezahynul, ale měl
věčný život. Bůh přece
poslal svého Syna na svět ne proto, aby svět
odsoudil, nýbrž aby svět byl skrze něj
spasen." (Jan 3, 16-17)
Ani Kristus však nemůže nikoho spasit
proti jeho vůli. "Světlo přišlo na
svět, ale lidé měli raději tmu
než světlo, protože jejich skutky byly
zlé. Každý totiž, kdo
páchá zlo, nenávidí světlo a
nepřichází ke světlu, aby jeho skutky
nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy,
přichází ke světlu, aby se projevilo,
že jeho skutky jsou vykonány v Bohu." (Jan
3, 19-21)
Proto se rozhodni: Chci jednat vždy tak, aby
mé skutky obstály před zrakem
Božího Syna.
Modlitba: Maria, veď mě stále
blíže k Božímu Synu a dej, ať
jeho světlo prozařuje stále více
můj život!
27. den: Všechno skrze
Ježíše, našeho
Vykupitele!
"Vždyť Bůh to byl, který se pro
Kristovy zásluhy smířil se
světem." (2 Kor. 5, 19)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Když Ježíš. v sobě spojil
přirozenost Boha a člověka, byl
podivuhodně uzpůsoben smířit Boha s
hříšným lidstvem.
Hřích prvních lidí byl svým
způsobem
závážnější než
hříchy, které ho následovaly; ne tak z
hlediska povahy samotného skutku, ale vzhledem ke zcela
jinému duševnímu obzoru a schopnostem
našich prarodičů, které
můžeme s našimi
nynějšími, omezenými schopnostmi jen
těžko srovnat.
Co první člověk byl a znamenal, a co
hříchem ztratil, můžeme jen
tušit. Z Písma svatého víme, že
mu byla podrobena příroda, a to nejen
zvířata, jak se leckdy maluje 'ráj'.
Člověk ovládal dokonale i vlastní
tělo: neznal bolest, nemoc, dokonce ani smrt.
Bezprostředním důvodem toho bylo, že
lidská duše a její schopnosti
docházely v těle prvních lidí
svého dokonalého uplatnění.
Hřích byl za těchto okolností
těžko myslitelný, nikoli však naprosto
nemožný. Poznání andělů
bylo přece daleko dokonalejší a přece
i mnozí z nich zhřešili.
Společným jmenovatelem hříchu
padlých andělů a prvních lidí
byla pýcha. "Budete jako Bůh!" -
Čím dokonalejší bylo
poznání, tím
těžší byly i následky
hříchu. Bůh však ve své
dobrotě hned v ráji slibuje Vykupitele.
Ježíš, stav se člověkem
skrze Marii, smířil tajemným způsobem
svým životem a svou obětí na
kříži lidstvo s Bohem, neboť jen
Bůh sám byl schopen přinést
dokonalé zadostiučinění.
Otevírá nám nejen cestu k sobě, ale
dává se nám dokonce sám za pokrm v
Eucharistii: "Kdo jí mé tělo a pije mou
krev, zůstává ve mně a já v
něm. Jako mne poslal živý Otec a já
jsem živ skrze Otce, tak i ten, kdo mne
požívá, bude živ skrze mne." (Jan
6, 56-57). To, čeho člověk nikdy
vlastními silami nemohl dosáhnout, co chtěl z
ďáblova návodu proti vůli
Stvořitele uchvátit, podává
mu nyní Boží láska sama.
Nekonečnou propast, dělící
lidské "nic" od věčného Boha,
mohl překlenout opět jen Bůh. Jaká
má být na to naše odpověď?
Proto se rozhodni: Děkuj Kristu za své
vykoupení, především svým
životem!
Modlitba: Maria, vypros i mně život skrze
Ježíše a pomoz mi, ať jej nikdy
hříchem neztratím!
28. den: Vše s Ježíšem Kristem
Králem.
"Hleďte: váš král!"
(Jan 19, 14)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
"Ano, jsem králem!" řekl
Ježíš Pilátovi. "Já jsem
se proto narodil a proto jsem přišel na svět,
abych vydal svědectví pravdě.
Každý, kdo je z pravdy, slyší
můj hlas." (Jan 18, 37)
Boží zákony nám ukazují
cestu k pravdě. Nejsou žádným
systémem hledícím omezit náš
svobodný rozlet, nýbrž
vyplývají ze samé povahy věci. Jak asi
dopadne automobilista, který nedbá dopravních
značek a nedá si vzít možnost jet
bezohledně dál, proti zákazu, třebas i
přes železniční přejezd? -
Bůh nám svými
přikázáními umožňuje
život zde i po smrti. Náš slabý zrak
nedohlédne často za červené
světlo příkazu, ale právě proto
je ono tady. Bůh náš Stvořitel a
Původce všech věcí ví sám
nejlépe, čeho je nám třeba.
Bůh zákony nejen vydal, ale v Kristu nám
zasloužil i sílu, potřebnou k jejich
zachovávání a nejenom to: sám se jim
za svého pozemského života plně
podrobil. "Dal jsem vám příklad!"
říká nám Kristus sám (Jan 13,
15). A poslyšme sv. Pavla, co píše o
Pánu Ježíši: "Ačkoliv
má božskou přirozenost, nic nelpěl na
své vznešenosti ... Stal se jako jeden z lidí.
Navenek byl jako každý jiný
člověk. Ponížil se a byl
poslušný až k smrti, a to k smrti na
kříži." (Filip 2, 6-8)
Hleď: tvůj Král!
Nejtěžší vzal na sebe; tobě
nechal jen to málo, co sám uneseš, a je
stále ochoten ti pomoci. Co na to
odpovíš?
Kristus tě zve: "Následuj mne!"
(Jan 21, 22) Poslechneš-li ho, nenechává
tě na pochybách o tvém osudu: "Kde
jsem já, tam bude i můj
služebník." (Jan 12, 26)
Proto se rozhodni: Následuj Krista!
Modlitba: Maria, veď mě v
každodenním následování Krista
a pomoz mi, když umdlévám!
29. den: Všechno v Ježíši,
hlavě Církve.
"Kristus je hlavou Církve." (Efes. 5; 23)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
"Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti."
(Jan 15, 5). Boží láska proudí do
otevřených lidských srdcí jako
míza, která dává život.
Viditelné společenství
křesťanů zde na zemi tvoří
Církev. Jelikož setrvat ve spojení s Kristem
proti všem nástrahám vyžaduje
úsilí, boje proti vlastním
hříšným náklonnostem a
pevný postoj v životních situacích,
mluví se v této souvislosti o "Církvi
bojující," na rozdíl od
"Církve vítězné" -
oslavených duší v nebi, a "Církve
trpící" - duší v očistci.
Církev ve všech svých formách
tvoří tajuplné tělo, jehož
hlavou je sám Kristus a jehož členové
jsou spojeni nejen s ním, ale jeho
prostřednictvím i spolu navzájem -
'společenství svatých'. Duší
tohoto těla, k němuž se Církev
přirovnává, je Duch svatý, Bůh,
jenž nás oživuje
posvěcující milostí.
Kdo žije bez těžkého
hříchu, v posvěcující milosti
Boží, žije v Pánu
Ježíši. "Kdo zůstává
ve mně a já v něm, ten
přináší mnoho ovoce; neboť beze
mne nemůžete nic činit." (Jan 15, 5).
Těžkým hříchem
ztrácíme milost i společenství s
Kristem, jsme mrtvými údy, uschlými
ratolestmi. Stane-li se nám to
neštěstí, pak co nejrychleji spěchejme
k Ježíši, litujme, slibme nápravu a
přijetí svátosti smíření
a stůjme pak ještě pevněji! K tomu
nám kromě vlastního poctivého
úsilí pomohou svaté svátosti,
zejména sám eucharistický Kristus, a
samozřejmě modlitba a řádné
plnění povinností, konání
dobra. Všeho toho pak dosáhneme mnohem snáze
ve spojení s Marií Matkou Církve.
Proto se rozhodni: Zůstat vždy spojen s
Kristem.
Modlitba: Maria, pomoz mi, abych hojně
čerpal z pokladů, které mi Kristus skrze
Církev nabízí, a vypros mi sílu, abych
také podle toho žil a tak dával dobrý
příklad, zejména těm,
kteří Krista a tebe neznají a o Církvi
mají zkreslené představy.
30. den: Všechno pro Ježíše,
jenž se zcela obětoval za nás.
"Více je třeba poslouchat Boha než
lidí. Bůh našich otců
vzkřísil Ježíše, když vy
jste ho pověsili na kříž a zabili.
Bůh ho však povýšil po své
pravici jako vládce a Spasitele, aby umožnil Izraeli
změnu smýšlení a
odpuštění hříchů."
(Skut 5, 29-31)
Pomodli se: Zdrávas Maria.
Petrova odpověď židovskému
veleknězi platí i nám. My jsme svými
hříchy dohnali Krista na kříž;
na nás je nyní, abychom změnili své
smýšlení a vytrvali na cestě s
Ježíšem přes odpor
změkčilého těla,
hříšného světa a
pekelného svůdce. "Více je třeba
poslouchat Boha než lidí!" to znamená i
dát přednost Bohu před vlastní
vůlí. "Ne má, nýbrž
tvá vůle se staň!" (Luk 22, 42)
Zítra se máme zasvětit
Ježíši Kristu skrze Pannu Marii.
Děkujme za tuto velikou, zcela nezaslouženou milost.
Jsme na konci naší přípravy; má
pro nás nyní začít nový
život s Marií. Na nás samých
záleží, kam v něm dospějeme.
Navykli jsme si na každodenní úvahu;
setrvejme v tom i nadále. Kéž neuplyne
jediný den bez aspoň kratičkého
zamyšlení, spojeného s rozmluvou s Bohem
vnitřní modlitbou! Nepřeberný pramen k
tomu máme v Písmu svatém. Není
třeba číst mnoho: stačí jedna,
dvě věty, které s pomocí
Boží a Panny Marie důkladněji
promyslíme a vyvodíme z toho praktické
závěry pro svůj život.
Znovu je nutno zdůraznit, že vše, co bylo
řečeno, i sama pravá pobožnost k
Panně Marii, má být jen prostředkem k
tomu, aby náš život přinesl co
nejbohatší ovoce nejen nám, ale i
našim spolubližním; má
napomáhat k lepšímu plnění
našich denních povinností, nikoli snad od
nich odvádět. S Marií to jde opravdu
lépe, i když se nám někdy zdá,
že to, co nám život
přináší, přesahuje snad
naše lidské síly. O tom
svědčí nejen svatý Ludvík Maria
Grignion, ale všichni praví ctitelé
mariánští. Vzpomeňme třebas jen
na hrdinství slabého a nemocného
kněze, Poláka Maxmiliána M. Kolbe,
povýšeného do seznamu svatých,
který se v nacistickém koncentráku
obětuje za prostého spoluvězně, otce
rodiny, a nezapomeňme přitom, že tento
čin byl jen logickým
pokračováním jeho odpovědného
každodenního života, žitého pro
dobro bližních s Marií. Svatý
Maxmilián, duchovní syn sv. Františka, byl
horlivým šiřitelem mariánské
úcty; jím založené hnutí
'rytířů Neposkvrněné' je
činné v mnoha zemích světa.
"Podle toho poznají všichni, že jste
moji učedníci, budete-li mít lásku jedni
k druhým!" (Jan 13, 35). K tomu nám Kristus
nabízí svou stálou pomoc a
dodává nám důvěry: "Toto
jsem k vám mluvil, abyste ve mně měli pokoj.
Na světě budete mít soužení;
ale důvěřujte: Já jsem
vítěz nad světem!" (Jan 16, 33)
Proto se rozhodni: Skrze Marii k
Ježíši nejen sám, ale chci vzít
co nejvíce lidí s sebou!
Modlitba: Maria, dej, ať můj život
skrze Tebe přinese co nejvíce dobrého, a
přitáhni nás všechny k sobě!
31. den: Zasvěcení.
Prožij dnešní den ve
zvláštní usebranosti a děkuj Bohu
stále za milosti, které ti udělil.
Zřekni se podle vlastní možnosti
nějakého dovoleného dobra a přines to
Bohu jako oběť. Jdi, pokud
můžeš, na mši svatou, přijmi
svátostného Krista a zasvěť se mu
zcela skrze Marii!
Zasvěcení sebe Ježíši
Kristu, vtělené Moudrosti, rukama Panny Marie
(podle sv. Ludvíka M. Grigniona)
Věčná a vtělená Moudrosti,
nejmilejší a klanění
nejhodnější Ježíši:
pravý Bože a pravý
člověče, jednorozený Synu
věčného Otce a Marie, vždy Panny!
Skláním se cele před Tebou,
dlícím v hlubinách života tvého
Otce po celou věčnost a v panenském
životě Marie, tvé
nejdůstojnější Matky od
počátku tvého Vtělení.
Děkuji ti, že ses tak hluboce
ponížil a vzal na sebe omezení pouhého
tvora, abys mě vytrhl z krutého otroctví
ďáblova. Chválím a oslavuji tě,
že ses ve všem podrobil Marii, své
svaté Matce, abys mně skrze ni umožnil
stálou věrnost tobě. Já jsem byl
však nevděčný a nevěrný:
nesplnil jsem vznešený závazek
křestních slibů a neplnil jsem své
povinnosti. Nezasluhuji si být nazýván
tvým bratrem ani tvým služebníkem; a
poněvadž sám nemám nic, co by
nezasloužilo tvé odmítnutí a
hněv, neodvažuji se přijít sám
k tvé nejsvětější a
nejvznešenější Velebnosti. Proto se
obracím k tvé přesvaté Matce, kterou
jsi mi sám dal za Matku a Prostřednici u tebe, a
doufám, že s její pomocí
dosáhnu upřímné lítosti a
odpuštění svých
hříchů, získám pravou moudrost a
bude mi zachována.
Pozdravuji tě tedy, neposkvrněná Panno
Maria, ty živý příbytku Boha, v
němž věčná Moudrost, tam
přebývající, chce být
uctívána od andělů i od lidí!
Pozdravuji tě, Královno nebes a země,
jejíž vládě jsou podrobeni
všichni tvorové. Pozdravuji tě,
bezpečné Útočiště
hříšníků, jež nikomu
neodpírá milosrdenství: vyplň moji
touhu po božské Moudrosti a přijmi mé
sliby a nabídky, jež se ti ve své ubohosti
osměluji přednést.
Já (N.N.), bezohledný posud ve své
hříšnosti, obnovuji dnes před tebou
svůj křestní slib: Navždy se
odříkám zlého ducha se
vší jeho pýchou a skutky a
odevzdávám se úplně
Ježíši Kristu, vtělené
Moudrosti, abych ho následoval a po všechny dny
svého života za ním nesl
kříž svých povinností. Abych mu
byl věrnější než dosud,
volím si nyní tebe, Maria, před zraky
celého nebe za svou Matku a Paní. Na znamení
své oddanosti ti odevzdávám a
zasvěcuji své tělo a svou duši,
své schopnosti a vůbec všechno, co mám.
Přenechávám ti i hodnotu svých
dobrých činů dosud vykonaných i
těch, které kdy budu moci vykonat, a
dávám ti plné právo a plnou moc nad
sebou i nad vším, co mi náleží,
abys se svěřeným naložila podle
svého uvážení, lépe, než
bych kdy sám dovedl, k větší
slávě Boží nyní i na
věky.
Nejdobrotivější Panno, přijmi tuto
nepatrnou oběť mého odevzdání,
kterou ti přináším ve spojení s
poslušností, jíž se
věčná Moudrost podrobila tvému
mateřství; v uznání moci, kterou vy
oba - Ježíš a ty - máte nade mnou,
nepatrným tvorem a přitom takovým
hříšníkem; zároveň i na
poděkování za všechny milosti a
přednosti, jimiž tě obdařila
nejsvětější Trojice.
Jsem pevně rozhodnut, že v duchu pravé
oddanosti k tobě chci od nynějška vždy
ve svém jednání mít na zřeteli
tvou čest a ve všem náležet
tobě.
Matko milosrdenství, pomoz mi, abych dospěl k
pravé moudrosti, kterou poskytuje jen Bůh!
Přijmi mě proto mezi ty, jež miluješ,
učíš, vedeš,
živíš a ochraňuješ jako
své děti, tebe poslušné.
Matko podivuhodná, přednes svému
milému Synu mou vůli, být navždy
poslušným tebe, aby mě za tvé pomoci
přijal k sobě, jako mě i za tvé
spolupráce vykoupil.
Matko milosrdenství, pomoz mi, abych dospěl k
pravé moudrosti, kterou poskytuje jen Bůh!
Přijmi mě proto mezi ty, jež miluješ,
učíš, vedeš,
živíš a ochraňuješ jako
své děti, tebe poslušné.
Panno věrná, dej, ať se stanu ve
všem tak dokonalým učedníkem
vtělené Moudrosti - tvého Syna
Ježíše Krista a ať jej
věrně následuji, v úplném
souhlase s jeho vůlí, abych na tvou
přímluvu a podle tvého příkladu
dosáhl 'plnosti jeho věku' na zemi a podílu
na jeho slávě v nebi.
Amen.
Denní obnova zasvěcení
(sv. Ludvík M. Grignion):
Celý jsem tvůj a všechno, co mám,
je tvé, můj nejmilejší
Ježíši, skrze Marii, tvou přesvatou
Matku!
Krátká modlitba o lásku k Panně
Marii (sv. Ludvík M. Grignion):
Dobrý Ježíši, prosím
tě pro onu lásku, kterou miluješ svou Matku:
uděl mi, abych i já ji opravdově miloval(-a),
jako ty sám ji opravdově miluješ a jako si
přeješ, aby byla milována!
Veni Creator Spiritus
Přijď, Tvůrce, Duchu Svatý,
k nám,
a navštiv myslí našich chrám,
z výsosti nebes zavítej,
do duší nám svou milost vlej.
Tys Utěšitel právem zván,
tys dar, jenž Bohem věčným
dán,
zdroj živý, láskyplný dech,
tys posvěcení myslí všech.
Tys sedmi darů studnice,
prst Otcovy jsi pravice,
tys Bohem přislíbený host,
ty dáváš ústům
výmluvnost.
Rač světlo v mysli rozžehnout,
vlij do srdcí nám lásky proud,
našeho těla slabosti
zhoj silou svojí milosti.
Dál nepřítele zapuzuj
a duši pokoj uděluj,
ať vždycky pod vedením tvým
vyhnem se vlivům škodlivým.
Nauč nás Boha Otce znát
a Syna jeho milovat
a v tebe, Duchu svatý, zas
důvěřovati v každý
čas.
Amen.
(Kancionál č. 423)
Ave Maris Stela
Zdrávas, hvězdo moří,
živitelko Boží,
ustavičná Panno,
blahá nebes bráno!
"Ave" Tobě pěla
ústa Gabriela:
mír nám vlej, když jméno
Eva zpět je čteno.
Rozvaž pouta viny,
slepoty vzdal stíny,
zbav nás všeho zlého,
zdroj buď dobra všeho.
Ukaž nám, žes Matka:
prosba Tvá je sladká
sluchu syna Tvého,
pro nás zrozeného.
Panno požehnaná,
milostí jsi schrána:
změň nás v prosté viny,
v tiché, čisté syny!
Dopřej nám žit čistě,
ať kráčíme jistě
k Tobě do Tvé říše
patřit na Ježíše.
Ctěme Boha Otce,
chvalme Boha Syna,
slavme Boha Ducha:
Třem buď pocta jedna.
Amen.
Magnificatanima mea Dominum
Velebí
má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém
Spasiteli,
neboť shlédl na svou nepatrnou
služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit
všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten,
který je mocný.
Jeho jméno je svaté.
A jeho milosrdenství trvá od pokolení
do pokolení
k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem,
rozptýlil ty, kdo v srdci
smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnů
a ponížené
povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele,
pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil naším předkům,
Abrahamovi a jeho potomkům navěky.
Sláva Otci i Synu
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní
i vždycky
a
na věky věků.
Amen.
Jak oslepit Satana
Můj nejmilejší
Ježíši.
Ať se naše ruce spojí v jednotě.
Ať naše srdce bijí současně.
Ať naše duše jsou v harmonii.
Ať se naše myšlenky sjednotí.
Ať se naše uši společně
ponoří do ticha.
Ať naše pohledy hluboce pronikají jeden
druhého.
Ať se naše ústa sjednotí v
modlitbě,
abychom dosáhli slitování
Nebeského Otce.
Modlitba maďarské mystičky
Alžběty Kindelmanové
Příprava na Varování
O můj Ježíši, Ty jsi světlo
Země. Ty jsi oheň, který se
dotýká všech duší. Tvoje
milosrdenství a Tvá láska neznají
hranice. I když nejsme hodni Tvé oběti na
kříži, jsme si vědomi Tvé
lásky, která je větší
než láska, kterou my Tě milujeme. Pane,
prosíme Tě o dar pokory, abychom si
zasloužili Tvé nové království.
Naplň nás Duchem svatým, abychom
kráčeli vpřed a vedli Tvou armádu k
hlásání Tvého pravdivého
svatého slova a připravili naše bratry a
sestry na Tvůj druhý příchod na zemi.
Uctíváme Tě, chválíme
Tě, odevzdáváme Ti sebe samé,
naše bolesti a utrpení jako dar Tobě za
záchranu duší. Milujeme Tě
Ježíši, smiluj se nad všemi
svými bloudícími dětmi.
Amen.
Modlitba exorcisty Michella Rodrigua z Kanady