Madona Fatimská

Biblický růženec

TAJEMSTVÍ RADOSTNÁ

1. Tajemství:

Ježíš, kterého jsi, Panno, z Ducha svatého počala

  1. V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. (Lk 1,26-27)
  2. Anděl k ní vešel a  řekl: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou." (Lk 1, 28)
  3. Ona se toho oslovení ulekla a rozvažovala, co ten pozdrav má znamenat. (Lk 1, 29)

  4. Anděl jí řekl: Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha." (Lk 1, 30)
  5. "Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš." (Lk 1, 31)
  6. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce." (Lk 1, 32-33)
  7. Maria řekla andělovi: Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám!" (Lk 1, 34)
  8. Anděl jí odpověděl: Duch svatý na tebe sestoupí a moc nejvyššího tě zastíní!" (Lk 1, 35)
  9. "Proto také dítě, které se narodí, bude nazváno svaté, Syn Boží. (Lk 1, 35)
  10. Maria řekla: Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!" (Lk 1, 38)

2. Tajemství:

Ježíš, s kterým jsi, Panno, Alžbětu navštívila

  1. V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariá-šova domu a pozdravila Alžbětu. (Lk 1, 39-40)
  2. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě v jejím lůně se radostně pohnulo. (Lk 1, 41)
  3. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého." (Lk 1, 42)
  4. "Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!" (Lk 1, 45)
  5. Maria řekla: Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici." (Lk 1, 4-48)
  6. "Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. (Lk 1, 48-49)
  7. "Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. (Lk 1, 49-50)
  8. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. (Lk 1, 51)
  9. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil. (Lk 1, 52)
  10. Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. (Lk 1, 53)

3. Tajemství:

Ježíš, kterého jsi, Panno, v Betlémě porodila

  1. Když byli v Betlémě, naplnil se Mariin čas, kdy měla porodit. (Lk 2, 6)
  2. A porodila svého prvorozeného syna a zavinula ho do plének. (Lk 2, 7)
  3. A položila ho do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo. (Lk 2, 7)
  4. V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a stří-dali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň. (Lk 2, 8-9)
  5. Anděl jim řekl: Nebojte se! Zvěstuji vám velikou ra-dost, která bude pro všechen lid." (Lk 2, 10)
  6. V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel - to je Kristus Pán." (Lk 2, 11)
  7. Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení." (Lk 2, 14)
  8. Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za časů krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od výcho-du. (Mt 2, 1)
  9. V Betlémě vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své poklad­nice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. (Mt 2, 11)
  10. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. (Lk 2, 19)

4. Tajemství:

Ježíš, kterého jsi, Panno, v chrámě obětovala

  1. Když nadešel den Mariina očišťování podle Mojží-šova Zákona, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu. (Lk 2, 22)
  2. Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch svatý. (Lk 2, 25)
  3. Od Ducha svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. (Lk 2, 26)
  4. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodi-če přinesli dítě Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. (Lk 2, 27)
  5. Vzal si Ježíše do náručí a takto velebil Boha: Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji." (Lk 2, 29)
  6. Neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi při-pravil pro všechny národy." (Lk 2, 30-31)
  7. Světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izrael-ského lidu." (Lk 2, 32)
  8. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: On je určen k pádu a k povstání mnohých v Izrae­li a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč ..." (Lk 2, 34-35)
  9. Také prorokyně Anna přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo oče-kávali vykoupení Jeruzaléma. (Lk 2, 36-38)
  10. Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje, do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním. (Lk 2, 39-40)

5. Tajemství:

Ježíš, kterého jsi, Panno, v chrámě nalezla

  1. Když bylo Ježíšovi 12 let, vydali se do Jeruzaléma na svátky jako obvykle. (Lk 2, 42)
  2. A když ukončili sváteční dni a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. (Lk 2, 43)

  3. Když ho nenašli mezi poutníky, vrátili se do Jeruzaléma a hle­dali ho. Po třech dnech ho nalezli v chrámě. (Lk 2, 45)
  4. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. (Lk 2, 46)
  5. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavos­tí a nad jeho odpověďmi. (Lk 2, 47)
  6. Když ho rodiče uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: "Dítě, proč jsi nám to udělal? Hleď, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali." (Lk 2, 48)
  7. Odpověděl jim: Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?" (Lk 2, 49)
  8. Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. (Lk 2, 50)
  9. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. (Lk 2, 51)
  10. Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a obli­bou u Boha i u lidí. (Lk 2, 52)

TAJEMSTVÍ SVĚTLA

6. Tajemství:

Ježíš, který byl pokřtěn v Jordánu

  1. Jan Křtitel na poušti hlásal křest pokání. (Mk 1,4)
  2. Lidé se od něho dávali křtít v řece Jordánu a vyznávali své hříchy. (Mk 1,5)
  3. Jan kázal: Za mnou přichází mocnější, než jsem já." (Mk 1,7)
  4. "Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte." (Jan 1,26)
  5. "Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem Svatým." (Mk 1,8)
  6. I Ježíš přišel k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. (Mt 3,13)
  7. Jan se bránil a říkal: Já bych měl být pokřtěn od tebe!" (Mt 3,14)
  8. Ježíš mu řekl: Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." A Jan mu vyhověl. (Mt 3,15)
  9. Jan řekl: Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm." (Jan 1,32)
  10. Z nebe se ozval hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!" (Mk 1,11)

7. Tajemství:

Ježíš, který zjevil v Káně svou božskou moc

  1. Byla svatba v galilejské Káni a byla tam Ježíšova matka. (Jan 2,1-2)
  2. Když došlo víno, řekla matka Ježíšovi: Už nemají víno." (Jan 2,3)
  3. Ježíš jí odpověděl: Ještě nepřišla moje hodina." (Jan 2,4)

  4. Jeho matka řekla služebníkům: Udělejte všechno, co vám řekne." (Jan 2,5)
  5. Ježíš řekl: Naplňte džbány vodou." Naplnili je až po okraj. (Jan 2,7)
  6. "Teď naberte a doneste správci svatby." (Jan 2,8)
  7. Správce okusil vodu proměněnou ve víno. (Jan 2,9)
  8. Řekl ženichovi: Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší. Ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." (Jan 2,10)
  9. To byl počátek znamení, která Ježíš učinil. (Jan 2,11)
  10. Tím zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili. (Jan 2,11)

8. Tajemství:

Ježíš, který hlásal Boží království a vyzýval k pokání

  1. Ježíš pak chodil po celé Galileji. (Mt 4,23)
  2. Učil a hlásal evangelium o Božím království. (Mt 4,23)
  3. Uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu. (Mt 4,23)
  4. Šly za ním velké zástupy. (Mt 4,25)
  5. Ježíš hlásal: Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." (Mt 4,17)
  6. Ježíš řekl: Já jsem světlo světa." (Jan 8,12)
  7. "Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života." (Jan 8,12)
  8. "Ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích." (Mt 5,15)
  9. Všichni žasli nad jeho učením. (Mk 1,22)
  10. Učil je jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé zákona. (Mk 1,22)

9. Tajemství:

Ježíš, který na Hoře Proměnění zjevil svou slávu

  1. Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. (Mk 9,2)
  2. Vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. (Mk 9,2)
  3. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil. (Lk 9,29)
  4. Jeho šat oslnivě zbělel. (Lk 9,29)
  5. A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. (Mt 17,3)
  6. Petr řekl: Pane, je dobře, že jsme tady." (Mt 17,4)
  7. Tu se zjevil oblak a zastínil je. (Mk 9,6)
  8. Z oblaku se ozval hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!" (Mk 9,7)
  9. Když se ten hlas ozval, byl už Ježíš sám. (Lk 9,36)
  10. oněch dnech nepověděli nic o tom, co viděli. (Lk 9,36)

10. Tajemství:

Ježíš, který ustanovil Eucharistii

  1. Bylo před velikonočními svátky. (Jan 13,1)
  2. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina. (Jan 13,1)
  3. Projevil učedníkům lásku až do krajnosti. (Jan 1,1)
  4. V tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: Toto je moje tělo, které se za vás vydává." (1 Kor 11,23–24)
  5. Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví." (1 Kor 11,25)
  6. "Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku." (1 Kor 11,25)
  7. Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. (1 Kor 11,26)
  8. "Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den." (Jan 6,54)
  9. "Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj." (Jan 6,55)
  10. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm." (Jan 6,56)

TAJEMSTVÍ BOLESTNÁ

11. Tajemství:

Ježíš, který se pro nás krví potil

  1. Ježíš vyšel se svými učedníky na venkovský dvorec zvaný Getsemany a řekl jim: Poseďte tady, zatímco se půjdu tamhle pomodlit." Petra a dva Zebedeovy syny vzal s sebou. Pak se ho zmocnil smutek a úzkost. (Mt 26, 36-37)
  2. Řekl jim: Má duše je smutná až k smrti; zůstaňte zde a bděte se mnou!" (Mt 26, 38)
  3. Trochu poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho, jestliže je to možné, minula ta hodina. (Mk 14, 35)
  4. "Otče, chceš-li, odejmi ode mě tento kalich, avšak ne má vůle ať se stane, ale tvá." (Lk 22, 42)
  5. Tu se mu zjevil anděl z nebe a posiloval ho. (Lk 22, 43)
  6. Ježíš upadl do smrtelné úzkosti a modlil se ještě usilovněji. (Lk 22, 43)
  7. Jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve. (Lk 22, 44)
  8. Potom se vrátil k učedníkům a našel je, jak spí. Řekl Petrovi: To jste nemohli ani jednu hodinu se mnou bdít?" (Mt 26, 40)
  9. "Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení." (Mt 26, 41)
  10. "Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé." (Mt 26, 41)

12. Tajemství:

Ježíš, který byl pro nás bičován

  1. Hned zrána velekněží se staršími a učiteli Zákona, to je celá velerada, vynesli rozhodnutí, dali Ježíše v poutech odvést a vydali ho Pilátovi. Pilát se ho otázal: Ty jsi židovský král?" (Mk 15, 1-2)
  2. Ježíš na to řekl: Moje království není z tohoto světa." Pilát se ho zeptal: Ty jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: Ano, já jsem král!" (Jan 18, 37)
  3. "Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě." (Jan 18, 37)
  4. Pilát pak prohlásil velekněžím a lidu: Neshledávám na tomto člověku žádné provinění. Dám ho tedy potrestat a pak ho propustím." (Lk 23, 4-16)
  5. Potom Pilát vzal Ježíše a dal ho zbičovat. (Jan 19, 1)
  6. Byl opovržený, opuštěný od lidí, muž bolesti, znalý utrpení, potupený a od nás nevážený. (Iz 53, 3)
  7. Ačkoliv s ním bylo krutě jednáno, podrobil se, jako beránek vedený na porážku, ústa neotevřel. (Iz 53, 7)
  8. Byl proboden pro naše nepravosti, rozdrcen pro naše zločiny. (Iz 53, 5)
  9. Nesl naše utrpení a naše bolesti vzal na sebe. (Iz 53, 4)
  10. Tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily. (Iz 53, 5)

13. Tajemství:

Ježíš, který byl pro nás trním korunován

  1. Vojáci Ježíše odvedli dovnitř dvora. (Mk 15, 16)
  2. Svlékli ho, přehodili mu nachově rudý plášť, upletli korunu z trní, vsadili mu ji na hlavu, do prvé ruky mu dali rákosovou hůl. (Mt 27, 28-29)
  3. Klekali před ním a posmívali se mu: Buď zdráv, židovský králi!" (Mt 27, 29)
  4. Plivali na něj, brali mu hůl a bili ho po hlavě. (Mt 27, 30)
  5. Pilát vyšel znovu ven a řekl židům: Hle, dám vám ho vyvést, abyste uznali, že na něm neshledávám žádnou vinu." (Jan 19, 4)
  6. Ježíš vyšel s trnovou korunou a v rudém plášti. (Jan 19, 5)
  7. Pilát jim řekl: Hle, člověk!" Ale oni se pustili do křiku: Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!" (Jan 19, 5-15)
  8. Pilát začal znovu na ně naléhat, protože chtěl Ježíše propustit. Ale oni odpověděli křikem: "Ukřižuj ho, ukřižuj!" (Lk 23, 20-21)
  9. Pilát jim namítl: Vašeho krále mám ukřižovat?" Velekněží odpověděli: Nemáme krále, ale jen císaře!" (Jan 19, 15)
  10. Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován. (Jan 19, 16)

14. Tajemství:

Ježíš, který pro nás těžký kříž nesl

  1. Ježíš řekl: Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe." (Lk 9, 23)
  2. "Den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě." (Lk 9, 23)
  3. Ježíš sám si nesl kříž a šel na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. (Jan 19, 17)
  4. Když Ježíše odváděli, zadrželi jistého šimona z Ky-rény, který se právě vracel z pole, a vložili na něj kříž, aby ho nesl za Ježíšem. (Lk 23, 26)
  5. Ježíš řekl: Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě." (Mt 11, 29)
  6. "Neboť jsem tichý a pokorný srdcem." (Mt 11, 29)
  7. "A naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží." (Mt 11, 29-30)
  8. Za Ježíšem šel velký zástup lidu, i ženy, které nad ním naříkaly a plakaly. (Lk 23, 27)
  9. Ježíš se k nem obrátil a řekl: Jeruzalémské dcery, neplačte nade mnou! Spíše nad sebou plačte a nad svými dětmi." (Lk 23, 28)
  10. "Neboť když se toto děje se zeleným stromem, co se teprve stane se suchým!" (Lk 23, 31)

15. Tajemství:

Ježíš, který byl pro nás ukřižován

  1. Když došli na místo, které se nazývá Lebka, ukři-žovali Ježíše i ty zločince. (Lk 23, 33)
  2. Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." (Lk 23, 34)
  3. Lidé, kteří přecházeli okolo, potupně proti Ježíšovi mluvili. Stejně ho tupili i ti, kdo byli spolu s ním ukřižovaní. (Mt 27, 39-44)
  4. Jeden z těch zločinců dodal: "Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království." Odpověděl mu: Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji." (Lk 42-43)
  5. Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: ženo, to je tvůj syn." (Jan 19, 26)
  6. Potom řekl učedníkovi: To je tvá matka." (Jan 19, 27)
  7. A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě. (Jan 19, 27)
  8. Tu nastla tma po celém kraji až do tří odpoledne, protože se zatmělo slunce. Chrámová opona se vpůli roztrhla. (Lk 23, 44-45)
  9. Ježíš zvolal mocným hlasem: Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!" (Lk 23, 46) Pak sklonil hlavu a vydechl naposled. (Jan 19, 30; Lk 23, 46)
  10. Pak sklonil hlavu a vydechl naposled. (Jan 19, 30; Lk 23, 46)

TAJEMSTVÍ SLAVNÁ

16. Tajemství:

Ježíš, který z mrtvých vstal

  1. Ježíš řekl: Amen, amen, pravím vám: Vy budete plakat a naříkat, svět se však bude radovat. Vy budete sice zarmouceni, ale váš zármutek se obrátí v radost." (Jan 16, 20)
  2. "Tak i vy nyní máte zármutek. Ale zase vás uvidím a vaše srdce se bude radovat, a vaši radost vám nikdo nevezme." (Jan 16, 22)
  3. Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. (Lk 24, 1)
  4. V tom nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. (Mt 28, 2)
  5. Anděl promluvil k ženám: Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše ukřižovaného." (Mt 28, 5)
  6. "Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na to místo, kam byl položen." (Mt 28, 6)
  7. "A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte." (Mt 28, 7)
  8. ženy rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům. (Mt 28, 8)
  9. Ježíš řekl: Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít." (Jan 11, 25)
  10. "A žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky." (Jan 11, 26)

17. Tajemství:

Ježíš, který na nebe vstoupil

  1. Ježíš je pak vyvedl směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. (Lk 24, 50)
  2. Ježíš k nim přistoupil a promluvil: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi." (Mt 28, 18)
  3. Jděte tedy a získejte za učedníky všechny národy." (Mt 28, 19)
  4. A křtěte je ve jénu otce i Syna i Ducha svatého." (Mt 28, 19)
  5. A učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal." (Mt 28, 20)
  6. Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen." (Mk 16, 16)
  7. Kdo však neuvěří, bude zavržen." (Mk 16, 16)
  8. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa." (Mt 28, 20)
  9. A zatímco jim Ježíš žehnal, odloučil se od nich. (Lk 24, 51) Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. (Mk 16, 19)

18. Tajemství:

Ježíš, který Ducha svatého seslal

  1. Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. (Sk 2, 1)
  2. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. (Sk 2, 2)
  3. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. (Sk 2, 3)
  4. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky a hlásat velké Boží skutky. (Sk 2, 4-11)
  5. V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. (Sk 2, 5)
  6. Tu vystoupil Petr s ostatními jedenácti apoštoly a slavnostně k nim promluvil. (Sk 2, 14)
  7. "Obraťte se! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy, a jako dar dostanete Ducha svatého." (Sk 2, 38)
  8. Ti, kdo jeho slovo ochotně přijali, byli pokřtěni. A ten den se k nim přidalo na tři tisíce lidí. (Sk 2, 41)
  9. Sešli svého Ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země. (Žalm 103, 30)
  10. Přijď Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky! (z liturgie seslání Ducha svatého)

19. Tajemství:

Ježíš, který tě, Panno, do nebe vzal

  1. Požehnaná jsi, dcero, od Pána, nejvyššího Boha, přede všemi ženami na zemi. (Jdt 13, 18)
  2. Vždyť tvé jméno dnes tak proslavi, že tvá chvála nevymizí ze srdcí lidí. (Jdt 13, 19)
  3. Všechna krásná jsi, Maria, a poskvrny prvotní není na tobě. (Velepíseň 4, 7)
  4. Tys sláva Jeruzaléma, tys velká chlouba Izraele, ty jsi čest našeho lidu. (Jdt 15, 9)
  5. Slyš, dcero a pohleď, naklon svůj sluch: Sám král touží po tvé kráse. (Žalm 44, 11-12)
  6. Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se archa jeho úmluvy; a nastalo blýskání, hlasy a hromy, zemětře-sení a velké krupobití. (Zj 11, 19)
  7. Pak se objevilo na nebi veliké zamení: žena oděná sluncem. (Zj 12, 1)
  8. S měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. (Zj 12, 1)
  9. Královská dcera kráčí v plné nádheře, její šat je protkán zlatem. (Žalm 44, 14)
  10. Zpívejte Hospodinu novou píseň, neboť učinil podivuhodné věci. (Žalm 97, 1)

20. Tajemství:

Ježíš, který tě, Panno, v nebi korunoval

  1. Kdo je ta, která kráčí jako jitřenka, krásná jako luna, jasná jako slunce. (Velepíseň 6, 9)
  2. Jako duha skvoucí se v nádherných oblacích, jako růžový květ za jarních dnů. (Sir 50, 8)
  3. Já jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje. (Sir 24, 18)
  4. Ve mně je všechen půvab cesty i pravdy, ve mně je všechna naděje života a ctnosti. (Sir 24, 18)
  5. Přistupte ke mně, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mými plody. (Sir 24, 19)
  6. Vždyť vzpomínka na mě je nad med sladší, mít mě je nad plástev medu. (Sir 24, 20)
  7. Nyní, tedy, děti, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty! Slyšte napomenutí a buďte moudří. (Přísl 8, 32-33)
  8. Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří každý den. Vždyť kdo mě najde, nalezne život a dojde požehnání od Hospodina. (Přísl 8, 34-35)
  9. A vítězný Kristus má na plášti a na boku napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů. (Zj 19, 16)
  10. Královna stojí po jeho pravici, ozdobená ofirským zlatem. (Žalm 44, 10) Buď zdráva, Královno milosr-denství, ochraňuj nás před nepřítelem a ujmi se nás v hodinu smrti. (z liturgie Panny Marie Královny)

Základní modlitby

Ve jménu Otce i Syna † i Ducha svatého. Amen.

Otče náš
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.

Zdrávas, Maria,
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou,
požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.

Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, – a světlo věčné ať jim svítí. – Ať odpočívají v pokoji. – Amen.

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země – i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; – jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, – trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; – sestoupil do pekel, – třetího dne vstal z mrtvých; – vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; – odtud přijde soudit živé i mrtvé. – Věřím v Ducha svatého, – svatou církev obecnou, – svatých obcování, – hříchů odpuštění, – těla vzkříšení – a život věčný. – Amen.

Zdrávas, Královno, Matko milosrdenství, – živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva! – K tobě voláme, vyhnaní synové Evy, – k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. – A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči – a Ježíše, požehnaný plod života svého, – nám po tomto putování ukaž, – ó milostivá, – ó přívětivá, – ó přesladká Panno, Maria!

Pod ochranu tvou se utíkáme,  – svatá Boží Rodičko. – Neodmítej naše prosby v našich potřebách, – ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky, – Panno slavná a požehnaná! – Paní naše, – prostřednice naše, – orodovnice naše, – u Syna nám smilování vypros, – Synu svému nás doporuč, – k Synu svému nás doprovoď.

Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které Tvého milosrdenství nejvíce potřebují.

Ó Maria, bez hříchu počatá,
oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme.

Modlitba růžence

Růženec začíná vyznáním víry: Věřím v Boha.
Následuje Otče náš, pak třikrát Zdrávas Maria, po jménu Ježíš se postupně vkládají slova:
  • v kterého věříme
  • v kterého doufáme
  • kterého milujeme
Potom se modlí Sláva Otci.

Jednotlivé desátky se skládají z modlitby Otče náš, pak desetkrát Zdrávas Maria, po jménu Ježíš se přidávají růžencová tajemství a nakonec desátku je Sláva Otci. Potom se říká Fatimská modlitba: Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, ...

I. RADOSTNÝ RŮŽENEC

1. Kterého jsi z Ducha svatého počala.
2. S kterým jsi Alžbětu navštívila.
3. Kterého jsi v Betlémě porodila.
4. Kterého jsi v chrámě obětovala.
5. Kterého jsi v chrámě nalezla.

II. RŮŽENEC SVĚTLA

6. Který byl pokřtěn v Jordánu.
7. Který zjevil v Káně svou Božskou moc.
8. Který hlásal Boží království a vyzýval k pokání.
9. Který na Hoře proměnění zjevil svou slávu.
10. Který ustanovil eucharistii.

III. BOLESTNÝ RŮŽENEC

11. Který se pro nás krví potil.
12. Který byl pro nás bičován.
13. Který byl pro nás trním korunován.
14. Který pro nás nesl těžký kříž.
15. Který byl pro nás ukřižován.

IV.  SLAVNÝ RŮŽENEC

16. Který z mrtvých vstal.
17. Který na nebe vstoupil.
18. Který Ducha svatého seslal.
19. Který Tě, Panno, do nebe vzal.
20. Který tě v nebi korunoval.

Zdrávas Královno, ...

Oroduj za nás, Královno posvátného růžence,
aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Modleme se:
Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují; skrze Krista, našeho Pána.

   This page has received
.
Last update:
.